Expedice Go West

V rámci loňského podzimu jsme podnikli cestu na vzdálený západ naší republiky. Naším cílem bylo odlovit keše v Karlovarském a Plzeňském kraji, mimochodem Polasovy poslední kraje v rámci dobarvení mapky.

Původně jsme měli v plánu dobýt Ašský výběžek, tedy nejzápadnější bod republiky, ovšem jeli bychom celý den pro jeden bodík a víc bychom nestihli. Proto jsme hledali místo, kde se lomí dva kraje a kde je přijatelná dopravní dostupnost. Na plné čáře vyhrály Mariánské Lázně a následný přejezd do Plané u Tachova. Jedná se o zajímavá místa s přijatelným množstvím kešek.

Nastal kýžený den/večer - půlnoc, zkrátka sobota 17.11.2012 01:10 v našem případě beze spánku ve stavu tzv. cestovní horečky. Narozdíl od předchozího výletu do Terezína a na Říp jsme měli vše perfektně připravené, nehrozilo tedy překopávání plánu po cestě ve vlaku. Ani nás nerozházelo to, že noční express z Maďarska měl hodinové zpoždění. Kromě toho, že jsme plánovali spánek ve vlaku, a to se nám díky přeplněným „kupečkům" podařilo pouze na slabou hodinku, se nic zásadního v našem plánu nezměnilo.
V pět hodin ráno jsme dorazili do Prahy. Míříme na kafe, Fido dává cígo. Máme čas, tak jdeme posbírat pár krabek - kterých mimochodem v oblasti Florence Polas většinu má, takže působí v roli průvodce. V 7 hodin nám jede vlak směr Mariánské Lázně. Podařila se nám nabrat druhá hodina spánku a po 9. hodině vystupujeme z vlaku do zamračeného dne na druhém konci republiky, zhruba po 8 hodinách jízdy.

Sedáme na trolejbus, opravdu nekecáme, mají tu trajfy a frčíme na kolonádu. Prolezli jsme kolonádu a přilehlý park, prohlédli zpívající fontánu a logujeme její keš ( GCTQDZ ), zároveň tak vybarvujeme Karlovarský kraj. Místo je nádherné, ať už parkem, fontánou či okolními budovami, ovšem stav keše během naší návštěvy byl totální propadák. Malá hnusná, rezavá krabička velikosti tic-tacu narvaná chuchvalcem čehosi mokrého. Prostě humus, místo si zaslouží určitě lepší. Pokračujeme dál v naší expedici, nakupujeme lázeňské oplatky a kráčíme směr nádraží, jenom ne k tomu správnému. Tak, tak dorážíme na správné nádraží a frčíme do Plané, kterou máme v plánu celou vylovit ...

V 11 hodin vystupujeme v sympatickém městečku Planá u Tachova. Rozhodli jsme se oběhnout zajímavou multinu o kašnách o 5 stagích, mezitím lovili tradičky i jednu mysterku, která se schovávala u potoka. Mysterku ( GC36VZ9 ) jsme poctivě louskli, ale pro jistotu nechali ověřit ownerem. Na místě finále nás pozlobili všechny tři GPS, takže jsme několikrát přeskakovali místní veletok, ale nakonec nám podlehla. Co se týká tradiček v této vesničce, tak musíme konstatovat, že jsou na pěkných a zajímavých místech a jsou v dobré kondici (GC2JVCF, GC2JV9D, GC39CJX ) Teď ovšem zpět k místní multině ( GC2TZ3B ) Na doporučení ownera jsme ji začali lovit postupně od 1. stage až po final. Ne jenom, že se nám podařilo čistit během cesty od ostatních keší, ale vyhovovalo nám to i v rámci dopravní obslužnosti. Celá multina nás provedla malebnou vesnicí se spoustou kašen, ale opravdu, co stage, to kašna a ještě víc. Kromě již zmiňovaných kašen jsme viděli několik miniparčíků, krásné náměstí, dva různé kostely, rozhlednu a několik domů původní architektury.

Ve 13 hodin jsme stanuli u finále a měli hotovo. Rozhodli jsme se tedy zaplout do hospůdky a ochutnat místní pivo Chodovar. Sice jsme ownerem multiny byly varování před tímto pivem, ale riskli jsme to, přežili, a dokonce nám chutnalo. Dali jsme se do řeči se štamgasty, kteří byli velice přátelští, i když Kometa včera rozstřílela Plzeň, dokonce jsme objevili krajana, který zavzpomínal na krásy jižní Moravy. Nabili jsme stroje a posilnění jsme se vydali na vlak, abychom se zastavili na pár krabek v Plzni. Když už jsme byli tak daleko od domova...

V 16 hodin vystupujeme v Plzni a maximálním tempem, bo po 18té nám jede vlak do Prahy, vyrážíme pro nějaké krabičky. Po odlovu nádraží ( GCYXZV ) jsme se vydali pro vzpomínkovou krabku na nejstarší keš Plzně GC2546C, která nám ovšem dosti odolávala. Naštěstí byl právě v Plzni event a kolem keše se hrnulo spoustu kačerů. Nenechali nás ve štychu, pokecali jsme a v jejich doprovodu přes jednu keš se vrátili na nádraží. V Praze opět další dávka kávičky, cigárko, jeden neúspěch, který nás nerozházel a sedáme na rychlík Carl Maria von Weber a vezeme se vstříc domovskému Brnu. U Kolína už Fido vytuhl, Polas tuhne až za Pardubicemi. A aniž jsme se nadáli, byli jsme v Brně, dokonce 10 minut před očekávaným příjezdem ve 22:15

Suma sumárum, po 22 hodinách na cestě nás bolí sedací svaly, vybarvili jsme dva kraje, najeli přes 600 km vzdušnou čarou, posbírali nějaké bodíky, ale hlavně jsme viděli spoustu nádherných a zajímavých míst.

Závěrem bychom se chtěli omluvit Puczmelounovi za to, že jsme z Plané dovezli jeho TB zpět do Brna, když se mu ho konečně podařilo opustit. Opravdu jsme neměli tušení čí je, a že si mimo Jihomoravský kraj moc neužil.

Již teď se těšíme na další výpravu!

Autor: polas_CZ + Str.Fido

Kódy pokladů o kterých se zde psalo: GC2546C, GCYXZV, GC2JVCF, GC2JV9D, GC39CJX, GC2TZ3B, GC36VZ9, GCTQDZ

Autor: polas_CZ