Zlatorog a cákání v ledové horské řece

Vydáno: 28. června 2010 | Autor: berusenka | Rubriky: Hledání pokladů | Tisk

Oznámkuj článek:

Známí ze Slovinska, které známe asi 15 let, mají krásný apartmán s výhledem na řeku. Proto jsme se rozhodli, že by bylo pěkné strávit jarní prázdniny zrovna zde.

Snowboardy, přilby, tašky s oblečením a jídlem byly naházeny do auta a mohlo se jet. 8 hodinová cesta se dá zpříjemnit ledasčím, ale podle mého názoru je nejlepší kniha (u mě nic nového pod sluncem). Takže jsem se pohodlně uvelebila na sedadle a v ruce knihu Egypťana Sinuheta od Waltariho.
840 stran mi nejspíš vystačí na tam i zpět.

Kdysi byla Krajnska Gora taková "horní-dolní", ale bohatí Rakušané, Slovinci a Italové sem přitáhli peníze, takže krásné sjezdovky obklopují celé údolí. Ani ne kilometr po proudu řeky se může člověk dostat až k půvabným horským jezírkům a mělčinám tvořenými průzračnou a ledově krásnou vodou.U nich stojí velká socha kozoroha odlitého do kovu. Pro štěstí se vždy návštěvníci jezírek sedají na něj držíc se za jeho rohy, takže jsou krásně vyleštěné a celé zlaté. (poz. Slovinsky je kozoroh Zlatorog)

Tady někde byla uložena jedna ze tří kešek v údolí. Jednoduchá nápověda - pod kořeny stromů a nenáročně vypadající vytisklá mapa - vypadalo to nadějně.

Možná to tak vypadalo, ale nebylo. Na ortofotomapě, do které byly fotky pořizovány v létě, kdy řeka je jen přece umírněnější a zelenaly se břehy trávou, to vše vypadalo velice hezky. Ve skutečnosti všude ležel metr sněhu a řeka byla rozvodněná z přísunu vody, ledu a sněhu.

Dostat se dvěstěpadesát metrů od parkoviště po břehu řeky byl nadlidský výkon. Někde vrstva sněhu klesla na čtvrt metru a to už se celkem vydržet dalo. Když jsme se přiblížili k místu uložení, tak nás řeka převezla, úsek byl celý pod vodou. A tak jsme skákali jak zdejší kamzíci z kamene na kámen (sem tam noha ujela :D) až jsme se dostali před skrýš, vzdálenou asi metr a půl přes ledovou vodu, půl metru hlubokou. Chtělo to pořádný klacek. Zase jsem odskákala na břeh pro nějakou větev. Ale ani ta nepomohla, tak jsme to zkusili ze břehu. Nějaké stopy tam byly, ale vedly bohužel úplně všude, takže ani žádná geodálnice ve sněhu se nekonala, protože poslední nálezci keše tady byli naposledy před velkým sněžením...

I když jsme kešku nenašli, tak nám to nevadilo, fotky pořízené odtud jsou z jak jiného světa.

 

Autor: berusenka

Přidat komentář

Komentáře ke článku

Přidat komentář


Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné.
Vaše jméno a e-mail stačí zadat pouze poprvé, systém si pro příště Vaše údaje zapamatuje. Jste-li zaregistrováni v systému Gravatar, bude k vašemu komentáři připojen i obrázek. Pokud je to možné, komentáře prosím pište česky, s diakritikou, děkujeme!



Přidejte svůj článek

Seznam autorů

Seznam pokladů

Výbava pro Geocaching v USA