Mládí na majáku! Co víc si přát!

Vydáno: 24. května 2008 | Autor: Imagir | Rubriky: Geoprojekty a akce | Tisk

Oznámkuj článek:

Oznámkuj cache:

Raději než městské keše mám ty na odlehlých místech, ke kterým není vyšlapaná cestička. Máte taky rádi klid nebo dokonce vyhledáváte samotu? A co takhle tři roky na majáku?

Draženka je už dávno dospělá, příjemná a velmi sympatická ženská. Pracuje ve firmě, která půjčuje lodě v přístavu Murter. Usmívá se i v situacích, kdy ji řeknete, že se tak trochu urvala plachta a s ledovým klidem Vám strhne kus kauce, kterou musíte zaplatit předem jako pojistku případných škod na lodi. Při „aktu strhávání kauce" se však usmívá a vy ji to vůbec nemáte za zlé. I kdyby mi řekla „Blbče, když to neumíš na vítr, tak jezdi na motor", tak se na ni stejně nebudu zlobit. Myslím, že ani netuší, jak je nám sympatická. Lépe ji neznám a asi ani znát nebudu.

V říjnu 2007 se nás klasicky, jako vždy zeptala, jak se máme a kam míříme... Říkáme nadšeně a téměř jednohlasně: „Dobýt Palagružu!", protože máme už připravenou krabičku s pokladem a tentokrát ji na ten zatracenej maják už konečně musíme dostat! Draženka prohodila cosi chorvatsky a v hlase měla zvláštní tón. Poté se bavila s Martinem, my jsme zatím kdesi pobíhali nebo si užívali klidně stojící sprchy, jejichž stěny se zatím ani trochu nehýbaly. Po návratu z moře se chovají stejné sprchy trochu jinak :-). Houpou se a kachličky na stěnách se zvláštně prolamujou. Sprchujete se s nohama od sebe pro lepší stabilitu :-)

Skládám zavařené guláše (Jako vždy úžasně dobré a Markovi za to třikrát sláva!) z auta do lodě a slyším Martina: „Ty vole, ty krávo, vona byla zavřená celou pubertu na majáku!" Nechápu a dostávám hned vysvětlení. Draženčin otec byl strážcem majáku. Jenže to bylo v době, kdy byl na majáku pouze jeden chlap s rodinou, pokud nějakou měl, a na pevninu se celou dobu nedostali. Dnes jsou strážci majáku dva a střídají se po čtrnácti dnech. Takže prostě tahle ženská strávila tři roky svého života mezi čtrnáctým a sedmnáctým rokem na větším útesu uprostřed moře a když byla dobrá viditelnost, viděla v dálce chorvatské pobřeží na severu a italské pobřeží na jihu.

Pod vlivem současných médií si možná řeknete „Co jsou tři roky na majáku proti pětadvaceti letům ve sklepě". Jistě se to nedá srovnat, ale my lidé cítíme věci subjektivně a naše vlastní pakárna je přece vždycky horší než ta cizí...

Maják Palagruža je krásné místo, máte tam pocit svobody, uvolnění a klidu. Vím ale jistě, že by mě tahle romantická nálada tak po měsíci rozhodně přešla. Ale první dva týdny klidu a pohody bych si určitě užil!

Připlouváme brzy ráno a hledáme místo k zakotvení. Máme opravdu velké štěstí, protože moře je klidné a svítí slunce. Půlka posádky zůstává v lodi a geotým vyráží na člunu k pobřeží a pak nahoru na maják. Nahoře jsme našli skvělé místo, šupli tam krabku, zaměřili a bylo to vyříííízený. Na takových místech je fakt perfektní, že keš umístíte v klidu a v pohodě, můžete ji ještě třikrát pootočit a zaměřovat klidně půl hodiny. Nikde jinde než na moři nevidíte v navigačce tolik družic. A hlavně... nikde žádnej mudla :-)

Při cestě zpět jsme ještě vyrazili vyfotit si maják z blízka a tak trochu drze boucháme na dveře, protože je slyšet rádio. Vylezl příjemný chlapík a pustil nás dovnitř. Vlastně ani nevím, proč mě překvapilo, že je ten chlap úplně normální. Od dětských let jsem měl takovou přetrvávající představu vyvolanou nějakým starým příběhem, že je každý strážce majáku starý nevidomý chlap, který oslepl díky častým pohledům do silně zářícího světla...

Nahoře jsem byl unešen krásou a jednoduchostí mechanizmu, který majákem otáčí a hlavně nádherou soustavy čoček, přes kterou světlo prochází. Vůbec jsem nechápal, že to blikající bílé světlo, které je vidět do vzdálenosti 26 mil vychází z prťavé žárovičky, která není o moc větší než žárovka v malé kapesní svítilně. Celým systémem otáčí malý motorek a já čekal pomalu diesel-agregát. Byla to prostě nádhera!

Cesta zpět už není o geocachingu i když se podařilo ještě pár krabek ulovit, ale o větru, který tak trochu zesílil. Opět jsem si při něm trochu posunul imaginární rysku na palubě, která říká: „Když je voda sem, ještě se to asi nepřevrátí". Foukal prostě vítr jako prase, byla celkem zima a chtěli jsme se schovat do námořního bunkru, který vybudovala Jugoslávská armáda jako skrýš pro lodě a obranu proti útoku ze vzduchu. Vítr neustával a ani na třetí pokus se nám nepodařilo do bunkru bezpečně zajet přídí. Pak přišel Marcus a řekl naši oblíbenou větu: „Já si to vezmu" a do bunkru zacouval takovou rychlostí, že kdyby se netrefil, tak je celá kauce (viz první odstavec) v prdeli!. Dodnes mi říká, že tu kotvu nerval, že to jenom líznul :-)))

Poslední den jsme proti Bóře pluli závěrečných pět mil asi půl dne, ale v dosahu mobilního signálu je člověk už tak nějak klidnější. S pocitem dobře vykonané GEOpráce na Palagruži mě ten pocit hřál i v úplně mokrých hadrech.

Tohle se stalo minulý rok na podzim a Palagruža stále čeká na FTF. Jsem zvědavej, kdo bude první.

 

 

Kódy pokladů o kterých se zde psalo: GC174WQ

Autor: Imagir

Přidat komentář

Komentáře ke článku

  • 14:26, 25. 05. 2008

    Kérés

    ...a zase je geocaching o něco zajímavější ^^

  • 14:26, 27. 05. 2008

    Fabian

    Take jsem nekolikrat byl na mori na plachetnici, ale v te dobe jsem jeste nelovil cache. Uz se tesim, az nekdy pojedu znova. Treba to FTF v lete dam:).
    Btw: video na konci clanku nefunguje.

  • 14:28, 27. 05. 2008

    Fabian

    Zvlastni. Nejdriv mi to napsalo, ze video neni dostupne a ted mi funguje:). Tak sorry za plany poplach.

  • 23:21, 28. 05. 2008

    coluberT

    Nemá ta keš nějak málo hvězdiček? Zvlášť v porovnání s některými českými \"ostrovními\":) ?
    Dle mého názoru by to sneslo klidně i plný počet! Vždyť i v Chorvatsku je obrovský rozdíl mezi tím doplout třeba na Brač (relativně snadné), na Vis (těžší) nebo na Palagružu (pro šílence)! Jinak dobrý export českého geocachingu, blahopřeju k úspěšnému uložení a přeju vždy stopu vody pod kýlem! :)

  • 23:37, 30. 05. 2008

    hejv

    Opět moc pěkný článek (i fotky), ze kterého ční především slovo \"asi\" ... víte které mám na mysli :-) . Chorvatské ostrovy jsme projeli 2x na plachetnici pro cca 35 lidí (téměř výhradně na motor) a moc se nám to líbilo - hlavně koupání a klid v zátokách, kde kromě nás nebyli žádní turisté. Geocaching na Palagruže, to je sen.

  • 19:52, 25. 06. 2008

    Loki The Bully

    Paráda :)
    Letos na podzim mám Palagružu v plánu. Loď už na mě čeká ve Splitu, a keška v nejvzdálenějším bodu naší cesty. Když Neptun dá (a všichni bozi geocachingu) tak si tuhle plavbu spojím i s krásným FTF :)

  • 13:02, 11. 12. 2008

    Loki The Bully

    Tak jo, je moje a:)
    A s ní hned několik prvenství nebo nej:
    1. zahraniční
    1. nejvzdálenější od HC
    1. zahraniční FTF (a bylo to o prsa :) )
    a spojená s příjemnou plavbou za čerstvého větru :)

  • 21:33, 18. 02. 2009

    Eba

    Jooo , bydlet 3 roky na majaku....to by se mi taky líbilo...:)
    A to vas ten strážce majaku , na ten majak v poho pustil??

  • 05:13, 11. 10. 2017

    jackman30

    zřejmě personál nedohlédl na to, aby se pořádně oblékli, přestože venku pěkně mrzlo. https://www.yttomp3.org

Přidat komentář


Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné.
Vaše jméno a e-mail stačí zadat pouze poprvé, systém si pro příště Vaše údaje zapamatuje. Jste-li zaregistrováni v systému Gravatar, bude k vašemu komentáři připojen i obrázek. Pokud je to možné, komentáře prosím pište česky, s diakritikou, děkujeme!



Přidejte svůj článek

Seznam autorů

Seznam pokladů

Geocaching na Korsice