Slovinský debakl

Vydáno: 7. září 2009 | Autor: Imagir | Rubriky: Hledání pokladů | Tisk

Oznámkuj článek:

Oznámkuj cache:

Nejvíc fyzicky unavený za posledních pět let jsem byl předevčírem. Určení času už ale nesedí, protože článek dopisuju s několikaměsíčním zpožděním. Tehdy jsem napsal jen první větu...

Akci vymyslela Sylvinka, moje kamarádka, kterou mám hrozně rád i přesto, že jezdí na teambuildingy za peníze daňových poplatníků, tedy vlastně za moje prachy.

Odevzdali jsme děti prarodičům, sedli do auta a jeli do Slovinska k městu Bovec, které se mělo údajně nacházet na moc hezkým místě, což tvrdila Markéta.... A Markétě my prostě věříme, protože je skvělá, drsná a s ničím se nepárá. Když ji chlap nudí, najde si jinýho a když se s ní chceme potkat, tak to většinou nejde, protože je třeba zrovna v Himalájích nebo někde v jižní Africe.

Může za to Markéta

Lákala nás svým vyprávěním o kaňoningu tak, že se nedalo odolat. Průzkum místních keší na googlemaps vypadal taky velmi nadějně a navíc jsem ještě našel na netu článek, který byl plný superlativ na Slovinsko. Normálně přespříliš kladným článkům nevěřím. Obsahoval, pro vaši představu, zhruba tenhle text: Když pánbůh rozděloval krásu na zemi, tak to dělal rovnoměrně... Nakonec, když byl hotovej, zjistil, že mu ještě dost zbylo. Nevěděl co s ní a tak všechnu zbývající krásu prostě vysypal na místo, kde je dnes Slovinsko...

Podobné texty mi většinou připadají přitažené za vlasy a jak často říká kamarád Jirka Z: „Když vypadá něco moc dobře, tak se to určitě nakonec nějak posere". Znělo to navíc jako z úst slovinského marketingového specialisty na cestovní ruch...

Po nočním deštivém příjezdu do kempu nedaleko Bovce a postavení stanů, jsme totálně vytuhli s přispěním několika českých piveček.

Článek nelhal!

Ráno vylézám z plátěného příbytku dřív něž chci. Určitě to znáte. Ještě není den, ale vám už se chce tak čůrat, že prostě musíte... Koukám kolem sebe a jsem v úžasu. Opodál hučí čistá, modrá řeka, nad stromy je opar, přes který prosvítají nádherné hory se zasněženými vrcholky a přitom je příjemné teplo. Tyvole, to je nádhera!

Musím říct, že oblast kolem Bovce je skutečně krásná. Místní to vědí, na nával turistů jsou připraveni a všude vám nabízejí rafting a kaňoning. Co je rafting ví každý, co je kaňoning asi ne. Já dostal vysvětlení od Markéty a její popis shrnu do své jednoduché definice. Kaňoning je zábava pro magory s nedostatečnými znalostmi fyziky (gravitace, pevnost těles) a anatomie (stavba těla), kteří se narvou do neoprenu a pak jezdí po zádech v korytě horského potoka. Celá akce je často zakončena bonusem ve formě skoku z 12 metrového vodopádu do tůňky o průměru 2 metry. Po shlédnutí instruktážního videa mi bylo jasné, že tento typ adrenalinu mít nemusím. Zvolili jsme rafting a příjemně se svezli po řece Soča.

První pokus o odlovení GCGKJM

Už od včerejšího večera zažívám divnou nejistotu. NEJEDE totiž server GEOCACHING.COM! HandyGeocaching v mém mobilu se snaží marně připojit a stáhnout blízké keše. Říkám si, že je nějakej problém u mě a posílám pár SMSek Destilovi, Huncutovi, aby mě zachránili a poslali aspoň nějaké souřadnice. Všechno je marné, dozvídám se, že Groundspeaku kdesi vyhořela serverovna a web prostě nejede nikomu. Nedá se nic dělat, vyrazíme později a pochopitelně lituju, že opět neproběhla domácí příprava a naházení souřadnic do GPSky...

Geocaching.com se odpoledne na chvilku vzpamatoval (poté zase umřel) a získal jsem souřadnice jedné blízké krabky, která vypadala dle listingu velmi lákavě. Starej eTrex nás pak dovedl na z dálky nenápadné, ale zblízka velmi zajímavé místo. Kopec provrtaný podzemními chodbami a jeskyněmi, který sloužil jako maskovaná pevnost vojákům rakousko-uherské armády v první světové válce. Z informačních tabulek se dalo vyčíst, že zde někteří vojáci sloužili i roky. Byli tam zalezlí a občas útočili, občas se bránili. Nic moc pomyšlení, málokdo by s nimi asi měnil.

Místo jsme prochodili křížem krážem, ale pod stromy, při dešti a hrozné oblačnosti jsme nenašli nic. GPSka lítala plus mínus 30 metrů...

Nevadí, zajdeme si na odpolední vejlet!

Vznikl náhradní program. Není moc času, takže vyjedeme lanovkou kousek nahoru, vylezeme na kopec s názvem Velký Kanin, kousek od italských hranic, pokocháme se výhledem a po značce seběhneme zpět dolů.

První dvě hodiny se plánu držíme, jdeme po šutrech, po skalách, ve sněhu, fotíme panoramata a je nám skvěle. Problém nastává v okamžiku, kdy ztrácíme turistickou značku. Zmizela už několikrát, ale vždycky se opět objevila. Tentokrát ne.

Jsme v klidu. Taky co řešit? Vzdušnou čarou 4 kiláky do města, které je občas i vidět. Jdeme intuitivně a stále předpokládáme, že se značka objeví. Situace se začíná zhoršovat se zhoršujícím se terénem Julských alp. Asi po třech hodinách, kdy se naše přímá vzdálenost k cíli zmenšila pouze o 500 metrů začínám bejt trochu nervózní, ale s pocitem své technologické převahy nad přírodou vytahuju ještě mobil, abych stáhl mapu. GPSka nám sice říká polohu (mapy Slovinska v ní bohužel nemám), ale tu nejsme schopni přesně vynést do turistické mapy a stále nám uniká, kde je ztracená stezka. Musíme být přece maximálně 150 metrů od ní!!!

Moc často nenadávám. Když se ale po několika minutách roamingového stahovaní 750 kB dat do aplikace Nokia maps objevila téměř prázdná mapa, na které byla jen státní hranice Slovinsko-Itálie, nadával jsem jako kráva!!! Nokia maps už NIKDY nepoužiju!

Dalších 6 hodin našeho utrpení velmi zkrátím. Šli jsme pořád. „Šli" ale není vhodný výraz. Lezli jsme přes strže, propadali se do sněhu, prodírali se klečí, snažili se slézat menší skály a snažili se alespoň zhruba udržet požadovaný směr, což mnohdy znamenalo, že se po hodinové cestě vracíme opět na původní místo, protože jsme se ocitli nad propastí, která už prostě nešla obejít. Poslední 2 hodiny už jsem padal únavou na držku a říkal si, co asi uděláme, když si někdo z nás zlomí nohu... Stancek situaci zachraňoval, ujal se funkce horského vůdce a chodil na krátké průzkumné výpravy pár desítek metrů dopředu a pak nás navigoval. Krom jiného mě taky chytil, když jsem slítnul ze skály.

Bylo jisté, že nás přepadne tma a dělali jsme všechno proto, abychom došli alespoň na jakoukoliv značenou cestu, kde by se dalo jít i potmě. Prší jak sviňa a nohy se mi už samy podlamují.

Se soumrakem nacházíme cestu a zažívám opravdu skvělý pocit. Do Bovce je sice ještě daleko, ale cesta je prostě cesta :-) Překonání vzdálenosti 3 kilometrů nám trvalo více než 6 hodin. Po další hodině dorážíme k mezistanici vypnuté lanovky a vidíme auto a starší manželský pár kochající se výhledem. Když nás viděli, mírně znejistěli, protože jistě neplánovali setkání se skupinkou čtyř totálně špinavých a zničených otrhanců. Bylo vidět, že naše šťastné pohledy, které vrháme na jejich auto v nich vyvolávají nejistotu, zda nedojde k neplánované změně vlastníka vozu.

Po krátké pokusné konverzaci v různých jazycích se ukázalo, že starší pán umí pouze slovinsky a nejlépe rozumí, když my mluvíme česky. Stancek pak na pána vysypal prosebnou hromadu informací přibližně tohoto znění: MY TAM NAHOŘE LANOVKA, ZNAČKA, ZNAČKA, NENÍ ZNAČKA, JE ZNAČKA, NENÍ ZNAČKA, NAHOVNO ZNAČKA, KLEČ, MOC KLEČ, JEŠTĚ VÍC KLEČ, NEJVÍC KLEČ, PROPAST, PRODÍRAT SE. MY JET TVOJE AUTO NAŠE AUTO!

Pán zřejmě pochopil. Pevně věřím, že pochopil i to, že se jedná o prosbu, ne o rozkaz. Každopádně mě naložil a drkotali jsme dolů do města, kde bylo naše auto... Hezkej vejlet to byl. Nohy mě bolely ještě celý týden...

Druhý pokus o odlovení GCGKJM

Už pouze krátce závěrem, protože neúspěchem se člověk rád nechlubí. V den odjezdu se ještě sám vracím ke GCGKJM - Isonzo. Tentokrát se staženou nápovědou, fotkami a potřebnou baterkou. Šmejdil jsem v tom podzemním komplexu dobrých 20 minut. Marně!

Tak snad příště. Myslím, že se do Slovinska ještě vrátím!

Článek věnuju Áje a Sylvě. Za to, že neremcaly, nestežovaly si, všechno vydržely a nenadávaly nám do pitomců, když jsme je zatáhli do těch kopců.

 

Kódy pokladů o kterých se zde psalo: GCGKJM

Autor: Imagir

Přidat komentář

Komentáře ke článku

  • 09:34, 08. 09. 2009

    swenney

    Moc pekny clanek

  • 13:24, 08. 09. 2009

    weselka

    Také jsem se bavil :-) Takové krásné DNF, tak proč si to nepřiznal do logu?

  • 13:49, 08. 09. 2009

    MildaPajda

    Znam podobne zncene cesty.... vydali jsme se podle pruvodce \"strmejsim vysvihem\" - trmaceli jsme se 3 hodiny nahoru, pak dalsi hodinu ke koce pri Sedmeri Trilavskich jezerych, abysme zjistili, ze tam proste neprespime, neb je sileny natresk a venku nas nenechaji... takze jsme zase \"sebehli\" dolu po byvale vojenske ceste... slabych 7 hodin dolu... do kempu jsme prisli uplne vyrizeni... druhy den jsme si udelali \"maly vylet\" lanovkou na vedlejsi kopec nahoru a dolu, ze \"sebehneme\" ... sbihali jsme opet 6 hodin... dalsi dva dny jsem nemohl doslapnout, protoze me neustale bolely holene od kameneho \"chodniku\" ... ;)
    Ale je tam krasne!!!
    Diky za pekny clanek! :)

  • 20:45, 08. 09. 2009

    berusenka

    Slovinsko? :D Nádherná země, díky rodičům a jejich vztahům s ob. partnery jsem tuto nádhernou zemi na vštívila zy mých ubohýchz 15 let kolem 25. Každý kout Slovinska je jiný, báječně jiný, horská jezera, horské masivy, hrady, vyhlídky,... krása...

  • 09:17, 09. 09. 2009

    rubick

    Hi, slušný :-)
    My jsme zase jednou vyjeli z Ostravy pokořit Triglav. Po jedenácti hodinách jízdy spojené se zácpami na rakouských dálnicích jsme kolem druhé hodiny v noci rozdělávali stany u Bohinjského jezera, Za začínajícího deště. Ráno už lilo jak sviňa, navíc byla mlha, ze které se občas vyloupl vysoký skalní masiv, po kterém jsme chtěli od jezera vystoupat. V osm ráno jsme po dotazu v infocentru na počasí na strnuli, čtyři dny soustavného deště a k tomu bouřky nás úplně odrovnaly. Takže jsme si dali biosnídani ve zdejším biohotelu Zlatý orel a fičeli v devět hodin ráno zase na desetihodinovou cestu zpět do Ostravy :-) Aspoň jsme po cestě dali dvě slovinské krabky, jinak by to Waterloo bylo úplné :-)

  • 10:35, 09. 09. 2009

    Petr

    V okolí Bovce jsou pěkné kešky, a vcelku dobře zaměřené. Kde nepomohla GPS, dovedl nás hint. Ta Isonzo je dokonce opatřena reflexním bodem, aby byla ve tmě vidět. Ta v pevnosti Hermann nalezena dle hintu okamžitě. Ještě bych doporučil vodopád Boka, a určitě multinu Virje, ta se mi líbila úplně nejvíc - nádherný vývěr řeky, jezero a vodopády ...
    A malé rýpnutí - nenapadalo by mě lovit kešky v horách bez řádné domácí přípravy, tj. potřebné listingy a hlavně MAPY ! Na toto jsem docela alergický, když jako horolezec vidím kolem sebe chodit lidi, kteří o chování v horách nemají nejmenší tušení a koledujících si o pořádný průser. V PDA jsem měl připravené mapy Slovinska ve 4 různých verzích, a jak přišly vhod ;)

  • 13:50, 09. 09. 2009

    xpj

    Tak to mě pobavilo. Isonzo byla moje jediná slovinská keška, kterou jsem hledal přesně jako ty, akorát s tím rozdílem, že jsem ji nakonec našel. Sice asi až za hodinu, ale povedlo se :-)

    Slovinsko mám moc rád a určitě se tam chci ještě párkrát vrátit.

  • 10:27, 11. 09. 2009

    Dara

    Musím se \"usmívat\" nad popisem sestupu z horní stanice lanovky! Pamatujte si všichni-Slovinsko je nááádherné, ale pokud čekáte kvalitně značené trasy, zapomeňte! Chodíte jen po punktech jedné barvy, při křížení tras si můžete tak házet korunou :) Prostě jen nějak nechápu, proč lítáte po horách s GPS, nám stačila obyč mapa, nikdy jsme nezabloudili...A ještě jedno-pokud najdete ve Slovinsku lanovku, nehrajte si na hrdiny a využijte ji! Sestupy z vrcholů, ač se to zdá kousek, trvají hóóódně dlouho! A kdybyste někdo do Slovinska zavítali-vyjděte na vrcho Mantgar-dokonalost. Daria

  • 11:26, 13. 09. 2009

    St@nda

    :-)) Moc hezký článek. Pobavil. :-))
    Letos jsem se do Slovinska opět vypravil a tentokrát byl v mém programu kromě výšlapů do hor také geocaching, respektive hledáním krabek jsme výšlapy zpestřovali. Byli jsme tam týden a lognul jsem asi devět krabek (včetně ISONZA) a musím říct, že všechny byly parádní. Je to hodně dáno tím, že ať tam uloží někdo schránku kamkoli, je vždy na nádherném místě. Julky špatné úkryty prostě k dispozici zřejmě nedávají. Mohu jedině doporučit.
    Tamní turistické značení mi zase až tak špatné nepřišlo, bloudili jsme vpodstatě jen jednou na planině Kriški podi při výstupu na Stenar, ale to bylo hlavně kvůli velkému množství sněhu. S dobrou turistickou mapou se jinak dá po Julkách chodit vpodstatě bez problému.

  • 12:47, 17. 09. 2009

    Kubulak

    Lovil jsem tyhle kesky na zacatku cervence, a zrovna tyhle dve byly v pohode. Isonzo je v jeskyni/bunkru a je videt jen s baterkou, kdy v jejim svitu vylezou reflexni folie kterejma je keska polepena. Je to napsany v listingu. Ale je fakt ze jsme ji hledali taky aspon 10 minut, signal nic moc (starej E-trex legend).

    Fort Herrman celkem bez problemu, je zezadu za pevnosti, taky mizernej signal.

    Shorel jsem na Boka waterfalls a Soca whitewater, protoze jsem nebyl pusten na ten ctyrkovej teren :( Celkove souhlasim ze Slovinci se s tim moc nemazou, treba u jezera Bohinj jsme taky nasli jen pulku z toho co jsme hledali. Ale v Italii, Chorvatsku, Francii, Bosne a Herzegovine ani Madarsku to nebylo lepsi. Je to o lidech, jako vsude. V CR jsou taky kesky kde bych ownera zabil.

    Jinak kesky vytisteny na papir s hintem jsou zaklad. Pak mi nejakej nefunkcni Groundspeak muze bejt ukradenej a nemusim z ciziny stahovat nekde neco necim po vsech certech.. ale kazdymu dle jeho gusta

  • 16:22, 18. 09. 2009

    Sylvinka

    Nedá mi to, abych trošku neočistila naše dobré jméno turistů. My jsme sebou měli podrobnou turistickou mapu!!! A pevné boty a taky vodu a nepromokavé bundy. A neslézali jsme od lanovky, ale šli jsme od ní značený okruh po hřebeni a zpět k prostřední stanici. Jenže v jednom místě ta značka prostě nebyla, přestože podle všech orientačních bodů kolem a mapy a stezky značené kamenýma trpaslíkama tam být měla. Tož tak.

  • 08:44, 27. 09. 2009

    djw

    paraadniii! ;)

  • 15:25, 02. 11. 2009

    Mamutagabi

    Fakt dost dobrej článek.
    Děkuji za vylepšení nálady v práci

  • 09:37, 22. 05. 2017

    Robinjack

    I have been looking at a couple of your stories and i can state really well done. I will bookmark your online journal
    https://bestpaperwritingservice.splashthat.com

  • 08:27, 24. 05. 2017

    Robinjack

    Really decent post. I just unearthed your weblog and needed to say that I have truly delighted in searching your blog entries. After all I\"ll be subscribing to your food and I trust you compose again soon!

  • 08:28, 24. 05. 2017

    Robinjack

    Really decent post. I just unearthed your weblog and needed to say that I have truly delighted in searching your blog entries. After all I\"ll be subscribing to your food and I trust you compose again soon!
    economical chimi print
    http://www.australiaplantmachinery.com/chic-aftern oon-chimi-art-print-paris-says-artprintsanddecor-c om/

  • 13:35, 30. 07. 2017

    AsharSeo

    Wow i can say this is another extraordinary article of course of this blog.Bookmarked this website..
    His secret Obsession
    http://www.relationshipeguide.com/his-secret-obses sion/

  • 13:11, 20. 09. 2017

    peter

    Much thanks for this incredible post.
    it development outsourcing
    http://www.fusionhit.com/

  • 13:49, 12. 10. 2017

    peter

    A debt of gratitude is in order For sharing this Superb article.I utilize this Article to demonstrate my task in college.it is helpful For me Great Work.
    offshore software development http://www.fusionhit.com/

Přidat komentář


Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné.
Vaše jméno a e-mail stačí zadat pouze poprvé, systém si pro příště Vaše údaje zapamatuje. Jste-li zaregistrováni v systému Gravatar, bude k vašemu komentáři připojen i obrázek. Pokud je to možné, komentáře prosím pište česky, s diakritikou, děkujeme!



Přidejte svůj článek

Seznam autorů

Seznam pokladů

Geocaching na Miami Beach