Jak si užít geocaching II. - Není nad vhodné oblečení

Vydáno: 20. listopadu 2007 | Autor: Atlaska | Rubriky: Hledání pokladů | Tisk

Oznámkuj článek:

Oznámkuj cache:

Zážitek z geocachingu si můžeme dále vylepšit vhodně zvoleným oblečením. Většinu takových zážitků si užijete v souvislosti s "pohodovými popracovními" odlovy nebo s "nenáročnými drive-in" na služebních cestách.

Jeden takový jsem zažila 27.5.2006 na kešce Jenštejn CITY:

"...Rychlá drive-in. Ani jsem se nezula z lodiček a to byla chyba. Když jsem se chystala vyzvednout kešku, vyjela ze zatáčky rodinka na kolech. Nejmladší člen zahlásil, že už nemůže a slezl z kola. Následovalo dlouhé přemlouvání a pak pohyb vpřed slimáčím tempem. Zůstala jsem tedy zapíchnutá na místě a telefonovala. Jenže jsem příliš pozdě zjistila, že mé jehlové podpatky vnikly do obývaku mravenečkům a ti si zcela pochopitelně začali svůj příbytek bránit. Bleskově vylezli šikulové po jehličkách a nalezli do nohavic a ještě výš... To byl tanec sv. Víta, který jsem rodince předvedla...." (z mého logu GCW46D)

Z lodiček jsem tedy byla vyléčená a byla jsem přesvědčená, že tím padají všechny další nezapomenutelné zážitky spojené s oblečením. O tom, že jsem se hluboce mýlila jsem se přesvědčila už 19.7.2006 na naprosto nevinné pražské multince s nenápadným názvem Zátiší:

"...Tak tady jsem dneska vůbec neměla být. Měla jsem rande večer s manželem na Smíchově. Zbyl čas, tak jsem se chystala odlovit Malvazinky a případně něco dalšího v okolí, co by se dalo jít v lodičkách, blůzce a světlých kalhotech. Bohužel ucpaný Barranďák mne odklonil z trasy. Když jsem zastavila, abych si našla náhradní cíl, byla jsem 250m od začátku této příjemné multi. Když jsem si přečetla zadání a že je to 2,5km, tak mne napadlo poprvé k lovu kešky použít kolo, které nově koupené čeká na svou příležitost složené v kufru. No jo, ale v čem pojedu... jiné oblečení nemám, batoh ani ledvinku také ne (jen světlou kabelku) a lodičky taky asi nejsou to pravé ořechové... Nakonec se v kufru auta našly alespoň úplně hladké balerínky. Bylo rozhodnuto. Mobil s připojením na net do jedné kapsy, drobnosti do kešky do druhé, do třetí klíčky od auta a GPSka do ruky. No a vyrazila jsem. Všechno probíhalo hladce, když pominu udivené výrazy cyklistů, kteří mne míjeli. A pak přišla cesta k finálce. Cesta z hladké ztvrdlé hlíny posypaná kamínky a listy, a pěkně kolmo nahoru. Boží skluzka. Slezla jsem z kola a tlačila. Když jsem byla skoro nahoře, došel mne sympatický mladík s batůžkem na zádech. Hned začal radit, že bych si měla dát lehčí převod apod... Pak se nabídl, že mi to vytlačí, jenže to jsem musela odmítnout, protože jsem měla strach, že když se pustím kola, tak si namelu. No a pak to dovršil otázkou, co mě vede sportovat v tomhle děsném vedru a ještě k tomu takhle oblečená... Ještě chvíli jsme vedli duchaplnou konverzaci (teda pokud se tomu tak dá říct, když jsem sotva funěla) a když mne doprovodil až nahoru, tak se odpojil. Kešku jsem našla v podstatě okamžitě. Měla jsem ale zamotanou hlavu, jak tím krpálem půjdu s těmi hladkými botami a kolem zase zpátky. O jízdě jsem ani neuvažovala. Nakonec jsem kolu záviděla jeho skvěle fungující brzdy. Mým botičkám chyběly..." (z mého logu GCT4X1)

Od té doby vozím v autě všechny možné věci na převlékání pro případ, že mne přepadne nutkavá potřeba zrovna teď nějakou škatulku odlovit. Má to ale jeden háček... nesmím být líná a nesmím podcenit situaci. Třeba tak, jak se mi to povedlo 16.11. 2006 kolem poledne na keši Rybářská:

"...Autor kešky mi poradil, že teď je vhodná doba na přístup vodou, tak jsem si ji zařadila do plánu. V úterý v hospodě v Pardubicích slovo dalo slovo a už jsem byli s Misaczkem63 domluveni, že dneska bude v Praze a tak, že se na ni vrhnem společně. Já provedla přípravu, protože to znamenalo odskok z práce - vzala jsem si tříčtvrtáky a staré botasky, které vozím na vodu a vyrazila. Usoudila jsem, že plavat se nebude a tak jsem si na sobě nechala v té době ještě sněhobílý svetřík z práce. Když jsem se blížila k místu, viděla jsem, že tam přesně stojí policajti a chytaj řidiče. Trochu mi zamrazilo. Ale než jsem našla místo na parkování byli pryč a místo nich na mne už mával Misaczek. Chvíli to vypadalo, že si užiju klasických letních radovánek... klouzačku do vody. Hned nahoře jsem sebou sekla, protože zmiňované botasky mají už nádherně hladkou podrážku, ideální pro tento terén. Už jsem se viděla svištět dolu se závěrečným skokem do vln. Naštěstí až takové show se nekonalo. Jenže dolů (i nahoru), nemaje lana, jsme museli po rezavé a smradlavým zeleným slizem pokryté konstrukci jezu. A to neudělalo dobře mému svetříku. Voda mi nepřišla až tak studená a odlovení proběhlo naprosto bez nejmenších problému. Nicméně jsme při překonávání výškových rozdílu asi do něčeho sáhli nebo šlápli, protože jsme oba velmi pronikavě „voněli". Ve čvachtajících botkách a kalhotech, ze kterých mi crčela voda jsem pohodlně dokráčela k autu (asi 200metrů po chodníku plným spoluobčanů) a ani mi nepřišlo, že bych budila pozornost kolemjdoucích. Na dotaz Atlase: „Máš odloveno a jsi suchá a bez záznamu v trestním rejstríku?" můžu tedy s čistým svědomím už odpovědet: „Ano, odloveno mám, už jsem zase suchá a bez záznamu! (Jen jsem se musela jet domů převlíct.)" (z mého logu GCYP1J)

Takže až někdy někde u silnice najdete polonahého človíčka poskakujícího po jedné noze a s druhou nohou zamotanou do nohavice nedivte se, ...možná prostě jenom zrovna teď MUSEL...

...to be continued

Kódy pokladů o kterých se zde psalo: GCW46D, GCT4X1, GCYP1J

Autor: Atlaska

Přidat komentář

Komentáře ke článku

  • 11:16, 21. 11. 2007

    Bentley007

    Ano to je klasika. To znaaaaaaaaaaam. Jiat na pohodovou popracovni v lakyrkach s kravatou a ejhle - blato, vystup na Elbrus a nebo alepson jilovity podklad zdanlive bezpecne vypadajici cesty v parku.

  • 12:12, 21. 11. 2007

    Cmuchal

    Jo klasika, jen bych asi ještě dodal, že když má člověk naplánováno více kešek najednou a je blátivo, tak se určitě umaže jen na té první, ale zato pořádně a pak si v tom užívá celý den.

  • 17:15, 21. 11. 2007

    sberac

    Klasika to asi je, mám tak něco málo po Praze, např. Hvezda game park, Prague GCG02R. V dešti, který trval už od rána, za polední pauzy v polobotkách s hladkou podrážkou jsem cca 30 minut pročesával ten svah od letohrádku až dolů (čtverec odhadem 50x50m), protože v dešti a v lese mě to stejně ukazovalo kamkoli a přece to nevzdám. Nakonec bez pádu, nalezeny asi 4 hřiby praváky a pak i ta krabice. Pršet přestalo okamžitě při odchodu dole u rybníčku (směrem k Evropské). Dával jsem jednou i námět na nový atribut - nějaká buřinka nebo tak něco s významem \"vhodná k odlovu ve společenském oděvu\", ale to by pak nebyla sranda. Tož tak.

Přidat komentář


Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné.
Vaše jméno a e-mail stačí zadat pouze poprvé, systém si pro příště Vaše údaje zapamatuje. Jste-li zaregistrováni v systému Gravatar, bude k vašemu komentáři připojen i obrázek. Pokud je to možné, komentáře prosím pište česky, s diakritikou, děkujeme!



Přidejte svůj článek

Seznam autorů

Seznam pokladů

Keš na majáku Palagruža - tohle je pajšl majáku :-)