Jak jsem lovil na Kubě

Vydáno: 24. listopadu 2007 | Autor: Copak | Rubriky: Hledání pokladů | Tisk

Oznámkuj článek:

Oznámkuj cache:

Díky velkorysosti mého zaměstnavatele se mi naskytla příležitost strávit krásné dva týdny na "Ostrově svobody". Dnes bych ho nazval spíš ostrovem středověku v moři civilizace...

Nastaly horečné přípravy, balení, shánění informací a hlavně obrovské těšení. Pár dnů před odjezdem mě napadla kacířská myšlenka podívat se jestli se okolo nenajde nějaká krabička. Co čert (nebo spíše Bůh kešingu) nechtěl, jedna ze sedmi možností na Kubě se nacházela coby kamenem dohodil od hotelu do kterého jsme mířili. Příprava byla důkladná. Tisk satelitních snímků, detailů, map s větším i menším rozlišením, prostě kompletní špionážní práce. Kdybych tušil, jak moc vládne na Kubě všudypřítomný stihomam amerických agentů, asi bych se nad svou tiskománií ještě zamyslel.

Den odletu byl tady a já byl připraven. Ještě jsem přibalil svého druhého brouka a start směr Paříž. Tady jsem si splnil další životní sen, když jsem byl s přítelkyní usazen do Boeingu 747. Po strastiplných deseti hodinách v tomto obstarožním autobusu jsem vystoupil na letišti José Martího v Havaně. Přivítala mě sauna, 28 stupňů (v 8 hodin večer), a celníci kteří měli oči všude. Všech skoro 500 lidí z letadla už prošlo pasovou kontrolou, když došla řada na kolegovu manželku přede mnou. Chvíle podezíravých pohledů od policistky za okénkem a potom jasné gesto - počkej stranou. Hrklo ve mně a šel jsem. To samé. Stáli jsme tam jak na popravě. Všichni už prošli a my jsme čekali co bude. Po chvíli čekání a poradě všech přítomných zelených uniforem jsme byli milostivě propuštěni s verdiktem že Fidelovi neuškodíme. Vyzvedli jsme si kufry a míříme k autobusu. Neomylné oko policie nás však vyhmátlo i tady. "Ty, ty, ty a ty sem". Další hrknutí, sucho v krku... Naštěstí jen dotazníček - kdo jsem, kde pracuju, proč jsem na Kubě, jak dlouho tady budu, co budu dělat... A pak už jen úleva, nástup do busu a odjezd. Hotel byl parádní, z okna výhled na pláž Varadero, all inclusive, rum v ceně, prostě ráj na zemi. A to doslova. Ale to je na jiné (a velmi dlouhé) vyprávění.

Čtvrtý den jsem rozhodl že jdeme na to. Sedli jsme na autobus, dojeli k mostu který spojuje Varadero s normální světem socialistické Kuby a vyrazili cca kilometr k místu kde je ukryta keška GC14DCZ "Mi Tierra" od jens123. Za stálého troubení taxíků (většinou Škoda Fabia) nabízejících své služby jsme dorazili až na místo, které je velmi snadno identifikovatelné. Podle fotografií jsem objevil přesné umístění kešky a začal hledat. Pro orientaci - jde o kamenný kvádr velikosti cca 3x2x1,5m, na kterém roste husté křoví. Netuším z čeho, protože kvádr je opravdu čistá, neopracovaná žula. Jak jsem se přesvědčil, keř je samé trní a pod ním je cca 10cm humusu z opadaného listí, prachu a špíny. Holýma rukama jsem se v tomto potěšení hrabal, ale nic nenašel. Okolo obelisku je nastěhovaný bordel z okolního pěkně upraveného trávníku, takže mé fešácké semišové botky byly jistě také potěšeny. Jen abyste si udělali obrázek o okolí - na Kubě se stále dodržují zvyky socialismu, takže trávník je dokonalá potěmkinova vesnice. Naoko dokonale upravený, ale ve skutečnosti všude kde to není vidět jsou kopce hnusu, špíny, bordelu a odpadků. Po deseti minutách ve kterých jsem získal asi osm krvavých šrámů, sáhl do všech možných hnijících plodů z toho keře a byl zaprášený až za ušima jsem si všiml policajta hlídajícího blízký kanál před imperialistickými teroristy. Sledoval moje pošetilé počínání a asi mě moc nechápal. Jal jsem se vykonávat okounění ve stylu "já nic, já muzikant". Asi jsem byl nenápadný jako Eskymák v plavkách. Když tahle truchlohra trvala asi deset minut, naštvaně jsem se odporoučel směrem k privilegované čtvrti (na poloostrov Varadero se normální Kubánec nemá šanci dostat).

Další pokus jsem si naplánoval na předposlední den naší dovolené. Po cestě jsem se vyzbrojil klackem na prohrabávání bordelu a odhodlaně se přiblížil k objektu mého zájmu. Kanál nebyl střežen, ale taky už neměl víko. Vrhl jsem se na křoví a po krátké snaze se objevila kulatá krabička. Nadšeně jsem zavýskl a v té chvíli u mě stál ten policajt co mu ukradli víko od kanálu. Asi potřeboval napravit své selhání a tak mě začal vyslýchat. Pochopitelně španělsky. Protože mé schopnosti hovořit touto řečí končí u "Buenos dias, amigo" a jeho angličtina, ruština i němčina na tom byly podobně, dovedete si představit rozhovor hluchého s němým. Nevěřím že pochopil co je geocaching, ale dvě propisky a pomerančové Tic-Tac ho naklonily na mou stranu. Skončilo to poplácáváním po zádech a oboustrannými úsměvy. Po otevření kešky jsem objevil krásný geocoin a vyměnil ho za svého zánovního brouka, který tak získal cca 5200 najetých mil do svého deníčku.

Pokud pojedete na Kubu, určitě se zastavte na "Mi Tiera" a pozdravujte policajta Miguela. Jen bacha na ten odkrytý kanál - podle stavu kubánského hospodářství se tam poklop jen tak nevrátí...

Kódy pokladů o kterých se zde psalo: GC14DCZ

Autor: Copak

Přidat komentář

Komentáře ke článku

  • 17:58, 24. 11. 2007

    Xfantasy

    Tak to je dost dobrej článek..... Až jsem se do toho vžil a běhal mi mráz po zádech :-)

  • 07:28, 26. 11. 2007

    Qnik

    Moc pěknej článek a takhle po ránu v práci jen potěšil a pobavil:-)

  • 18:29, 26. 11. 2007

    H+

    Tak to je parádní story - a dokonce s happy-endem! :)

  • 11:09, 25. 10. 2008

    Stefan_S

    Mám taký dojem, že autor, okrem \"pokladu\" hľadal predovšetkým svoje stratené sebavedomie. Dúfam, že zašiel aj na Guantanamo -čo by ostrovček prekvitajúcej civilizácie ala USA.

Přidat komentář


Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné.
Vaše jméno a e-mail stačí zadat pouze poprvé, systém si pro příště Vaše údaje zapamatuje. Jste-li zaregistrováni v systému Gravatar, bude k vašemu komentáři připojen i obrázek. Pokud je to možné, komentáře prosím pište česky, s diakritikou, děkujeme!



Další obrázky

Stan se fanouskem

Přidejte svůj článek

Seznam autorů

Seznam pokladů

Cache Runways