Geocaching na Islandu

Vydáno: 28. prosince 2009 | Autor: dan-sam | Rubriky: Hledání pokladů | Tisk

Oznámkuj článek:

Oznámkuj cache:

Island. Pro běžného Středoevropana tak trochu tajemná země, omývaná Atlantským oceánem na pomezí jeho známého světa. V hodinách zeměpisu nás učili, že leží na rozhraní dvou tektonických desek, hlavní město se nazývá Reykjavík, a že Islanďané téměř neznají stromy a železnice je pro ně neznámým dopravním prostředkem. Tečka. Školní osnovy říkají, že víc není třeba vědět. Ale není to škoda? Jak to vlastně je s těmi stromy? A jak se žije Islanďanům, když v létě téměř neznají noc? A co geocaching?

Předehra

Poštěstilo se mi a na Island jsem se letos v létě podíval se svými kamarády. Strávili jsme tam dva nezapomenutelné týdny, nafotili tisíce fotek, letěli, jezdili, chodili, pluli a ... hledali cache. Nebyla to naše hlavní náplň, takže jsme nedosáhli nějakého úctyhodného čísla, ale na prstech na rukou bychom je nespočítali a mentalitu islandských cachí snad pochopili. V následujících řádcích se ji pokusím trochu poodhalit.

Když naše kraje spalovalo neúprosné červencové slunko a všichni se rozjeli k rybníkům a koupalištím, já balil rukavice, čepice a teplé ponožky a mířil si to s batohem směrem k ruzyňskému letišti, odkud jsme již v pěti letěli přes Londýn až do Keflavíku v jihozápadním cípu islandské pevniny, kde nás ve 22:45 přivítalo nezvykle mírné šero, které ještě nějakou chvíli vydrželo. Na to si musí každý návštěvník zvyknout, neboť Island už je umístěn přeci jen hodně severně, navíc časový posun -2 hodiny oproti středoevropskému času nám moc nepřidal.

První kroky, první vítězství

Rozjeli jsme se tedy do Reykjavíku a druhý den na malou chatu poblíž hory Skálafell, kde jsme měli strávit asi třetinu z našeho pobytu. Neodolali jsme a hned druhý den vyrazili na její vrchol k jednomu z největších islandský vysílačů, odkud byl dobrý výhled na obrovský kráter vyhaslé sopky, na jejímž okraji se chata nacházela a dohlédli jsme jak na nedaleký Reykjavík, tak i k jezeru Thingvallavatn na druhé straně. Bohužel, zde se ještě žádná cache nenacházela, na tu jsme si museli počkat až na další den.

Na dnešní den bylo nejen naplánované koupání v pověstných termálních koupalištích, ale hlavně výstup na masiv hory Esja, která ční na druhé straně Kouřové zátoky, jak zní doslovný překlad jména Reykjavík. Bylo to asi poprvé, co jsem si dopřál výstup téměř až od hladiny moře (cca 12 m.n.m.) a náležitě jsem si to užil. Esja je pro místní obyvatele něco podobného jako Kunětická hora pro Pardubičany - oblíbené výletní místo pro babičky s vnoučaty, kam ale musí dojít po svých. Jak se ukázalo, realita nebyla zase tak růžová, ale tím líp pro nás. Co nás překvapilo hned v úvodu našeho výstupu, tak byl pravý a nefalšovaný islandský les. Islanďany tolik toužené stromy se i zde občas uchytí. Po chvilce jsme lesík opustili a stoupali již po pěkné turistické trase vstříc vrcholu. Asi 100 m pod domnělým vrcholem se trasa mění ze "dvou botiček" na "tři botičky", což znamená nejtěžší možnou turistickou trasu. Většina turistů se tu pokochá a otáčí směr zpátky dolů, ale my přeci nezůstaneme tady. Cesta dál už byla značně kamenitá, dokonce i na řetězy došlo, ale již brzy jsme stáli "nahoře", jen pár kroků od cache Esja 1 (GCZRQR), která nás lákala svým čtyřhvězdičkovým terénem. Tu jsme po chvilce našli decentně ukrytou v kamenné mohyle, od které byl krásný výhled na celou zátoku i s nejsevernějším hlavním městem světa. Jenže ouha, chytrý přístroj praví, že jsme teprve na vrcholku s jménem Toppurinn a že k vrcholku samotné Esji to je ještě 3 km po kamenité pláni a asi 100 výškových metrů. Popravdě řečeno, ani jsme se dlouho nerozmýšleli a k vrcholu se vydali. Cesta na náhorní planině v podstatě neexistovala, ale i tak jsme vrchol nakonec dobyli a mohli začít zase spokojeně sestupovat. To se nám den již přehoupl do odpoledne a na počtu výletníků to bylo dost znát, tak jsme byli rádi, že míříme za večeří a hlavně za tou, tolik vytouženou termální koupelí...

Zlatý trojúhelník

V každé zemi na světě existují místa, která prostě musíte vidět, jinak byste už nikdy pokojně nespočinuli. Na Islandu to je tzv. Zlatý trojúhelník. Skládá se z národního parku Thingvellir, praotce všech gejzírů světa, slavného Geysiru a majestátního vodopádu Gulfoss.

Islanďané jsou patřičně hrdí, že právě v jejich zemi zasedal první parlament na světě a to už v roce 930. Už od těch dob se nazývá Althing a na místě, kde se tak stalo, byl zřízen národní park. Shodou okolností to bylo přímo na zlomu tektonických desek, takže zasedající byli doslova jednou nohou v Americe a druhou v Evropě. Už od roku 2006 se zde nachází cache Walking with the Vikings (GCYQAG), která by žádnému návštěvníkovi neměla uniknout, neboť dostat se k ní přes malou kamenitou říčku je radost. Mě se to bohužel vlivem časového presu nepodařilo, ale soudě dle setkání se švédským cacherem, už jsem byl blízko. Škoda, ale další místa nepočkají.

Dalším místem, kam vedly naše kroky, je oblast, kde ze země prýští hned dva gejzíry. Jeden slavný - Geysir a druhý menší, ale o to pracovitější - Strokkur. Geysir je už dnes napůl ucpaný a tryská pouze 2-3x za den, ale menší Strokkur vyvrhává horkou vodu pravidelně v 6 minutových intervalech, takže o tento zážitek určitě nepřijdete. Celá oblast je pojmutá značně turisticky, ale to nám nezabránilo se podívat na oba gejzíry z výšky malého pahorku asi půl kilometru od nich. Jakmile je cestovatel jednou tady, určitě by neměl vynechat zdejší eartcache Geysir - Powerful Hot Spring (GC1G4XZ), která mu tak trochu pomůže objasnit princip samotného gejzíru. Ostatně určitě to nebude na Islandu naposled.

Poslední zastávkou toho dne byl třetí z vrcholů Zlatého trojúhelníku - vodopád Gullfoss. Islanďané říkají, že je za pěkného počasí skutečně krásný a my jim museli dát za pravdu. Obrovská masa vody řítící se nejdříve z jednoho stupně, aby později "zatočila" o 90° a mohla padat ze stupně druhého, to se jen tak nezapomíná. Jen jsme tak stáli, dívali se, jak drobné kapičky vody poslušně vytvářejí duhový efekt a užívali si poloslabomyslné teorie kamaráda Mrože o tom, kudy by to šlo nejlépe sjet na kajaku. Komu ale nestačí přírodní zážitek, doporučuji i zdejší eartcache Gullfoss (Golden Falls) (GCZCNE), díky níž budete mít na vodopád vzpomínku v podobě tečky na vaší cachovací mapě.

Obecně lze o obou earthcachích říct, že jsou spíše googlícího charakteru s nutností dodat fotku z daného místa s GPS. Je to trochu rozdíl od těch našich, kde spíše zjišťujeme žádané informace na místě, ale nadšený geocacher se pak vrátí k vodopádu nebo gejzíru ještě jednou, když hledá správné odpovědi. A obě za tu trochu hledání určitě stojí.

Islands on Iceland

Po několikadenním pobytu u jezera Úlfljótsvatn, které se nachází těsně u, nám už známého, Thingvallavatn jsme se vydali směrem na jih, do městečka Selfoss, kde jsme doplnili zásoby proviantu a bezplatným místním autobusem se dostali až do bývalého rybářského městečka Eyrarbakki, které dříve bývalo největším rybářským přístavem na celém Islandu. Naše plány byly ale trochu odvážnější, a tak jsme se druhý den vydali na pěší cestu do nedalekého přístavu Thorlákshöfn, kde jsme se nalodili na trajekt k našemu hlavnímu cíli - souostroví Vesmannaeyar.

Tyto ostrovy jsou především známé jako hnízdiště papuchálků - malých půvabných papoušků severních moří. Jsou typičtí především svým mírně krkolomným letem, při kterém mávají svými drobnými křidélky jako o život a rovněž přistání neovládají úplně všichni.

Na hlavní ostrov Heimaey se tak tak vejde (na islandské poměry) velké město s více než 4000 obyvateli, vnitrostátní letiště a velká sopka, která vznikla teprve v roce 1973, což bylo osudné necelé polovině města, a tak může každý pozorovat velký rudý kopec, který už na první pohled do krajiny nepatří.

Vydali jsme se tedy k sopce, neboť jsme chtěli na vlastní oči vidět místní hřbitov domů, kde jsou v místech zavalených obydlí kamenné či dřevěné památníčky na domy, které navždy zůstanou přikryty lávovou peřinou. A právě na tomto, téměř pietním místě se nachází jediná cache na celém ostrově - New Lava (GC1EEHH). Ta se nachází nedaleko jednoho z pomníčků, ale hledaní mezi lávovými kameny nakonec úspěšné nebylo a my museli ostrov obdivovat z čistě turistické perspektivy, což rozhodně není špatná volba.

Celý ostrov je velký asi 7,5 x 4,5 km, takže jej během jednoho či dvou dnů projdete úplně celý a poznáte všechna tajná zákoutí i, pro island tolik typické, ovčí pastviny a staré sušárny ryb. My se vydali na jeho jižní cíp, odkud jsme pozorovali řetězec ostrovů vrcholící mladičkým ostrůvkem Surtsey, který se z mořských hladin vynořil teprve v roce 1963 a hned zahájil svou kariéru jako živá laboratoř pro biology, zkoumající invazivnost živočišných druhů.

Vůbec celý ostrov pro nás byl jedním z nejhezčích zážitků, které nás na Islandu potkaly. Ale každá pohádka má jednou konec, takže i my se opět nalodili na trajekt a po přestupu na místní autobus (tentokrát již placený) se vydali zpět do Reykjavíku, strávit v něm posledních pár dnů.

Reykjavík jak jej vidí geocacher

Hlavní město na vás dýchne poklidnou atmosférou, kde nikdo nikam nespěchá. A také kam spěchat, když je léto a slunce svítí až do noci?

Po přespání v městském kempu, kde jsme potkali dokonce několik Čechů, jsme zmobilizovali síly a se zapnutou GPSkou se vydali poznávat Reykjavík a jeho cache. Hned ta první - Sólfar (GCJZQB) - nás zavedla k jednomu z nejznámějších a nejfotografovanějších objektů na Islandu vůbec. Velká plastika Sun Voyager inspirovaná vikingskou lodí spočívá na okraji zálivu, jako by se měla co nejdřív vydat na svou plavbu a turisté jí možná z Esji pozorují dalekohledy, zatímco ti ostatní cvakají uzávěry foťáků. Odtud už to je jen pár bloků k nejvyšší budově celé země - betonovému chrámu Hallgrímskirkja, který byl ale v době naší návštěvy zakryt lešením a oddával se celkové rekonstrukci. Pozdravili jsme se s Leifem Eiríkssonem, prvním objevitelem Ameriky a centrem města se vydali okolo toho "skutečného", kamenného Althingi k místní moderní radnici, u které se nachází půvabný park.

Zde se mi poštěstilo potkat kolegy z Nizozemí, kteří mi právě před nosem vyfoukli cache A Walk in the Woods (GC1CHFP), která perfektně charakterizuje druh cache, se kterým se u nás nesetkáme - ano, touha Islanďanů po lesích a stromech vůbec je tak silná, že když už se někde uchytí, neváhají a založí na takovém místě cache. Pravda, Středoevropan to musí chvilku vstřebávat, ale nakonec pravděpodobně skončí u toho, že to je lepší než městské micro. Jen shodou okolností byla toto jediná filmovka, kterou jsme potkali :-)

Každá romantická duše jistě dřív, nebo později ulpí zrakem na majáku, který se tyčí na zádním ostrohu města a jen těžko odolává nutkání jít se podívat blíž. Vždyť odevšud vypadá tak blízko... Ale zdání klame a například z kempu je to jen vzdušnou čarou víc než 7 km. Pokud ale k majáku dorazíte a budete mít štěstí na odliv, určitě neopomeňte multicache Gróttuviti (GCKA0T), která vás zavede až přímo k majáku. My to štěstí neměli a tak jsme jen smutně koukali, jak se jen necelý čtvrtkilometr od nás odhodlaně tyčí a signalizuje pevninu.

Druhý den, když jsme se dostatečně zotavili z úmorného chození ulicemi, jsme se vydali do Muzea ság, které poutavou formou vypráví dávnou historii Islandu a nachází se v Perlanu (Perle), tedy ve velkých zásobnících horké vody na kopci nad městem. I on měl to štěstí a na kopečku se uchytil malý lesík, takže se tu dá najít spousta úkrytů a stavbě se věnují hned dvě cache - Perlan (The Pearl) (GCK8ED) a The Pearl Number 2 (GC1A50C). Najít je pro nás nebyl takový problém, zvláště u první byla geodálnice již poměrně zřetelná. Nicméně na cestě od té druhé k samotnému Perlanu jsme potkali onen již zmiňovaný druhý, tentokrát čistě umělý, gejzír, který poslušně chrlí proud horké vody v tříminutových intervalech. Možná to byla jen náhoda, ale tento gejzír nám svým průběhem připadal tak trochu moc "učesaný" a rovnoměrný.

Naše poslední zastávka vedla na ostrov Videy, který se nachází přímo v Reykjavícké zátoce. Přívoz nás dovezl zhruba do středu a my se jali prozkoumat především východní část ostrova, kde se nachází i stejnojmenná cache Videy (GC1VHV9), která ale byl v době naší návštěvy disabled. Trosky bývalé rybářské vesnice, která ještě nedávno čile prosperovala a hustá síť cedulí naučné stezky nám dělala celou dobu společnost. Pokud se někdy na ostrov podíváte, určitě si projděte i západní část, kde najdete známou Imagine Peace Tower, o které jsme bohužel neměli ani ponětí, neboť ani jediný ukazatel na ni neupozorňoval. I tak to bylo ale pěkné zakončení výpravy na Island.

Pak už zbývalo jen si zabalit, odjet na letiště, vznést se a znovu přetáčet hodinky. Když jsme přelétali nad Eyrarbakki a Hemaeyi, najednou se mě zmocnil velmi příjemný pocit, který bych nazval "Tam dole už to znám...". Tedy znovu ukládám rukavice a čepici a hledám něco příjemného pro vrcholící srpen uprostřed Evropy. Teď už vím, že zeměpis je ve skutečnosti úplně jiný než u tabule.

Autoři fotek: Martin Vašíček, Milan Růžička a Zuzana Hendrychová

Kódy pokladů o kterých se zde psalo: GCZRQR, GCYQAG, GC1G4XZ, GCZCNE, GC1EEHH, GCJZQB, GC1CHFP, GCKA0T, GCK8ED, GC1A50C, GC1VHV9

Autor: dan-sam

Přidat komentář

Komentáře ke článku

  • 10:12, 17. 06. 2017

    peter

    On the off chance that more individuals that compose articles truly fretted about composing extraordinary substance like you, more perusers would be keen on their compositions. Much obliged to you for thinking about your substance.
    discount designer mens clothing
    https://www.thenora.co.uk/

  • 14:49, 15. 07. 2017

    peter

    I needed to thank you for this phenomenal read!! I unquestionably adored each and every piece of it. I have you bookmarked your site to look at the new stuff you post.
    social media analytics
    https://seekmetrics.com/

  • 09:19, 10. 08. 2017

    peter

    A debt of gratitude is in order for offering this quality data to us. I truly delighted in perusing. Will clearly going to impart this URL to my companions.
    tour gratis estocolmo
    http://www.stockholmfreetour.com

  • 13:22, 11. 10. 2017

    Ashar Seo

    Thankyou for this wondrous post, I am happy I watched this site on yippee.

    network marketing program
    https://www.digitalcointrade.org/

  • 07:55, 29. 10. 2017

    Ashar Seo

    Thankyou for this wondrous post, I am happy I watched this site on yippee.

    Best Mouthwash for Smokers
    https://usa.nicorinse.com/

  • 06:54, 30. 10. 2017

    Robinjack

  • 10:20, 04. 11. 2017

    peter

    Hey, I discover perusing this article a delight. It is amazingly useful and intriguing and all that much anticipating perusing a greater amount of your work..
    Loans With No Credit Check https://thelendingmag.com/how-to-get-a-loan-with-n o-credit

  • 12:46, 05. 11. 2017

    peter

    Thanks for sharing the info, keep up the good work going.... I really enjoyed exploring your site. good resource...
    free tour estocolmo http://www.stockholmfreetour.com

  • 21:55, 05. 11. 2017

    Ashar Seo

    This site is really cool! How was it made !

    Thomas Frank Paquin
    http://www.thomaspaquin.com/

  • 21:50, 08. 11. 2017

    Ashar Seo

    A debt of gratitude is in order for offering this quality data to us. I truly delighted in perusing. Will most likely going to impart this URL to my companions.

    No Survey No Human Verification
    http://www.freemusicallyfollowersguide.com

  • 11:25, 16. 11. 2017

    seo

    ключар софия http://kluchar.biz/

  • 10:28, 21. 11. 2017

    peter

    Hey, I discover perusing this article a delight. It is amazingly useful and intriguing and all that much anticipating perusing a greater amount of your work..
    best photography studio in Katy http://candyfoxstudio.com

Přidat komentář


Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné.
Vaše jméno a e-mail stačí zadat pouze poprvé, systém si pro příště Vaše údaje zapamatuje. Jste-li zaregistrováni v systému Gravatar, bude k vašemu komentáři připojen i obrázek. Pokud je to možné, komentáře prosím pište česky, s diakritikou, děkujeme!



Přidejte svůj článek

Seznam autorů

Seznam pokladů

Benzinka na Djerbě