Expedice štěstěny

Vydáno: 2. ledna 2012 | Autor: polas_CZ | Rubriky: Hledání pokladů | Tisk

Oznámkuj článek:

Oznámkuj cache:

Ve sváteční den, na který připadl vznik Československé republiky, vyrážím pravidelně s "Lidlenkou." na cesty. Na 28. 10. 2011 připadla akce, která neměla dosud obdoby.

V plánu byla totiž návštěva dvou klíčových míst v naší historii. Majestátný Říp a smutný Terezín. Poprvé jsem cestoval i s parťákem, stal se jím Zdenek alias Str.Fido. Celou dobu se nás drželo nehorázné štěstí, vše jsme stihli a našli, narazili na správné lidi, ale to bych předbíhal...

Dobrodružství začalo na brněnském Hlavním nádraží. V 5:35 jsme nasedli na EC Johannes Brahms směr Německo. Plán jsme měli, jízdní řády taky. Během řeči jsme však narazili na otázku multiny Theresienstadt, zda ji odpoledne stihneme, nebo ne.

Původně měl totiž Terezín přijít na řadu až po Řípu. Ale vyšší moc, přesněji naše spontánní reakce, rozhodla jinak. Náš vlak totiž směřoval do Ústí nad Labem, čehož jsme využili a vyburcovalo nás to změnit pečlivě připravovanou akci za pochodu, respektive za jízdy. To byl teda budíček a fofr. Síť samozřejmě stávkovala, zjišťování potřebných údajů se poněkud prodloužilo, díky čemuž uběhly dlouhé hodiny na kolejích jako voda. Během cesty jsme se seznámili s několika lidmi. Poznali jsme také česko-anglický pár, který se právě vracel z Varšavy přes Prahu do Děčína, ale i paní která nás dovedla na nádraží Ústí nad Labem - Západ, odkud nám už jel rychlík směr Litoměřice. Načasování bylo výtečné.

Dorazili jsme do Leitmeritz. U hradeb kousek od nádraží na nás čekala první krabka jak výletu, tak Ústeckého kraje. Přístup sice byl poněkud problematický, ale nemohli jsme ji tam nechat. Však to znáte. :-) Nafotit, a pak šup na taxíka.

Jedenáct hodin: jsme ve tři kilometry vzdáleném Terezíně a vyrážíme na úvodní stage multiny k proslulému památníku, který dobře známe z obálek učebnic dějepisu. Uctili jsme památku zemřelých, prohlédli si vstupní bránu do expozice a vyrazili ke Stage 2. Tam jsme chvíli bojovali s čísly, prohlédli zbytek trati a krematorium, zakoupili suvenýr a razili ke Stage 3. Latinská cedule nás sice popletla, ale později se nám hodilo, že jsme si všimli jednoho důležitého detailu. U Stage 4 už byl klid - indície, které nám poskytl autor do listingu jsme po chvilce stejně objevili. Stage 5, rychle posbírat indície a šup na počítání...

Jedna hodina odpolední: vybrali jsme si dřevěnou chatku, připravili kalkulačku, posvačili a napili se. Logicky to samozřejmě napoprvé nevyšlo a podruhé taky ne. Evička protestovala, ale vyšlo to a hlásila zelenou. A frr pro krabku. :) Zdánlivě vypadal odlov jednoduše, ovšem poněkud se protáhl. Dostat se k úkrytu bylo poměrně náročné, ale zmákli jsme to. Autor Toniczech si s keškou Theresienstadt pěkně vyhrál, moc se nám líbila a doporučujeme, zabrala nám téměř dvě a půl hodiny. Ještě navštívit PC - Terezin bývalých kasáren a můžeme se přesunout do Bohušovic nad Ohří. Naštěstí na druhém konci městečka byla zastávka, kudy úplně náhodou jel autobus. V Bohušovicích jsme stihli vlak a vydali se do Roudnice nad Labem.

Už, už jsme na Říp málem ani nedorazili, museli jsme tedy vynechat některé keše a dali si jen Zámeckou jízdárnu deset minut před odjezdem směr Mněteš, Ctiněves atd. Což nám jako rodilým Moravákům dělalo velké problémy jen vyslovit. Na radu řidiče jsme ve tři hodiny vystoupili v městečku Rovné, kde byla nejschůdnější cesta. A mysterka. :-) Suvenýry byly zavřené, ale pomohl sympatický hlídač parkoviště. O tři čtvrtě hodiny později - kvůli malému zdržení v rámci hesla "Vzhůru za šipkou" jsme se již ocitli u nejstarší keše Ústecka - Lonely Mountain z roku 2002 od Milancera. Nádherná vyhlídka. Tam jsme se potkali s kolegy Srnators, kteří mimo jiné před námi logovali "Prafotra Moravu." Je to zhola jasné, že nestíháme.

Čtvrt na pět: po seběhnutí vrstevnice jsme dorazili k PC Hora - Říp. A pak už jen regulérní cestou k rotundě a k poslednímu dnešnímu kousku - Earth Cache -Geologie Řípu. Tam se setkáváme s párem geoslečen z Prahy, ovšem máme smůlu, sebou nás nevezmou. Co teď? Dosud veliký hrnec štěstěny se vyčerpal, ovšem stále je šance najít někoho, kdo by nás popovezl alespoň do Roudnice. Scházíme z Řípu a v dáli mizí náš autobus, stačila jen čtvrt hodinka....

Nikdo není ochoten nás vzít, nacházíme útěchu až u pána, který nám poradil poptat se u kostela. Právě tam totiž končil koncert a štáby české televize se chystaly domů. Mladší kurátorka nám povolala samotnou roudnickou farářku, která už byla doma. Ale přijela pro nás. Čekání bylo nekonečné, pak se zjevila. Moderní farářka Církve československé husitské jménem Lenka menšího vzrůstu s dredy.

Vlak nám jel v šest, vše jsme stihli a už se jen dostat přes Prahu domů. Dorazili jsme zpět do Brna o půl jedenácté plní zážitků a nových zkušeností s bolavýma nohama.

Celý tento den byl plný šťastných chvil, díky lidské dobrotě a ochotě se nám vše podařilo na výbornou. Museli při nás stát všichni svatí a ještě hrnec štěstěny. Tato expedice rozhodně stála za to, našli jsme 8 keší čtyř typů, rád se do těchto míst někdy vrátím.

Kódy pokladů o kterých se zde psalo: GCP0NK, GCWH68, GC2WDX1, GC1M2K2, GCP65N, GC9EBC, GC2WDWK, GC1XE14

Autor: polas_CZ

Přidat komentář

Komentáře ke článku

Přidat komentář


Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné.
Vaše jméno a e-mail stačí zadat pouze poprvé, systém si pro příště Vaše údaje zapamatuje. Jste-li zaregistrováni v systému Gravatar, bude k vašemu komentáři připojen i obrázek. Pokud je to možné, komentáře prosím pište česky, s diakritikou, děkujeme!



Přidejte svůj článek

Seznam autorů

Seznam pokladů

Gibraltar



Film streaming vf